Našim posláním je rekonstrukce nebytového prostoru a jeho přeměna na bytový prostor. Tato výzva představuje překonání mnoha překážek, a proto se náš tým rozhodl realizovat projekt ateliéru s pracovním názvem ateliér 41. Cílem tohoto procesu bylo získat užitnou plochu alespoň 60 m2 s jednou koupelnou a kuchyňským koutem. Cena nemovitosti je stanovena jako vyvolávací aPokračovat ve čtení „Projekt 41 Opava“
Archivy kategorií: Opava
Opavský kongres 1820
Opavský kongres (Troppauer Fürstenkongress, Opavský knížecí kongres) patří mezi kongresy monarchů z první třetiny 19. století. Konal se od 20. října do 20. prosince 1820 v Opavě. Popudem k jeho uspořádání byl revoluční vývoj v Neapoli v červenci toho roku. Kníže Klemens Wenzel von Metternich pozval zástupce pěti evropských velmocí, aby se společně poradili oPokračovat ve čtení „Opavský kongres 1820“
Opava 18. století
V průběhu 18. století byla v Opavě rozvíjena snaha o velkovýrobu v oblasti předení příze. Za tímto účelem byly zřízeny předlácké domy, kde se na práci podíleli i trestanci coby levná pracovní síla. Změna v postavení Opavy přišla v roce 1742 po odtržení Slezska od českých zemí. Tato změna spočívala v ustanovení Opavy coby sídelnímPokračovat ve čtení „Opava 18. století“
Rakouské Slezsko 1742
Rakouské Slezsko (německy Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (německy Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742. Území Rakouského Slezska je z větší části shodné s územím dnešního Českého Slezska, k Rakouskému Slezsku však patřila i dnešní polská část Těšínska a naopak k němu nepatřilo Hlučínsko. Historie Rakouské Slezsko roku 1746 První slezská válka znamenala pro habsburskou monarchii ztrátu většiny Slezska. Po uzavření VratislavskéhoPokračovat ve čtení „Rakouské Slezsko 1742“
Opava 17. století
V roce 1613 obdržel opavské knížectví Karel Lichtenštejnský od císaře Matyáše.Karel Lichtenštejnský nebyl přijat protestanty žijícími v Opavě, ačkoliv vlivLichtenštejnů byl po bitvě u Bílé hory upevněn. Toto se ale změnilo během třicetileté války, kdy byla Opava několikrát dobyta Dány. Ke konci války byla Opava obléhaná i Švédy. Tyto těžké časy, kdy byla Opava zmítánaPokračovat ve čtení „Opava 17. století“
Opava 16. století
Velký vliv na situaci v Opavě mělo Lutherovo náboženské reformační hnutí, ke kterému se přidalo množství opavských obyvatel. Po roce 1540 se mnoho opavských měšťanů přidalo k reformaci. To mělo vliv na náboženské poměry, kdy od poloviny 16. století, až po začátek 17. století byla většina Opavanů protestantského vyznání. V roce 1522 byli z OpavyPokračovat ve čtení „Opava 16. století“
Privilegium císaře Rudolfa II.
Ze dne 24. listopadu 1579 pochází privilegium císaře Rudolfa II., kterým Opavanům polepšoval městský znak. Ten vypadal následovně: polcený štít, v pravém poli polovina stříbrné orlice na červeném poli, levé stříbrné pole je dále polceno s třemi obrácenými červenými krokvemi na pravé polovině. Znak začal být používán ihned po vydání privilegia, avšak nadále se používalPokračovat ve čtení „Privilegium císaře Rudolfa II.“
Opava 15. století
Ve druhé polovině 15. století byli Přemyslovci vystřídáni pány z Kunštátu.Opavským knížetem se stal Viktorin syn Jiřího Poděbradského, ten byl po otcově smrti nahrazen Matyášem Janem Korvínem. Ten byl po smrti svého otce nahrazen Jagellonci.15 Viktorín v roce 1476 propustil opavské předměšťany z robot. V průběhu středověku v Opavě stále více na důležitosti získávala městskáPokračovat ve čtení „Opava 15. století“
Opava ve 14. století
Opava 14. století je spojována s postavou Mikuláše II. Tomu bylo králem Janem uděleno Opavsko coby dědičné léno, spolu s Opavskem obdržel Mikuláš II. i titul kníže opavský. Mikuláš II. pak v roce 1318 potvrdil všem stavům knížectví opavského stejná práva a privilegia, jakých v té době bylo užíváno v markrabství moravském. V roce 1336Pokračovat ve čtení „Opava ve 14. století“
Opava 13. století
Ve 13. století se do Opavy přistěhovalo značné množství Židů a Němců, ačkoliOpava původně sloužila jako sídliště slovanského lidu. Již od roku 1238 jsou patrné písemné zmínky o měšťanech opavských, nesoucích německé příjmení. Po ustanovení opavských městských práv se Němci stali vedoucí vrstvou opavského patriciátu. Největší vliv pak měli obchodníci, kteří obchodovali převážně s vínem.Pokračovat ve čtení „Opava 13. století“
Urban Reality 